Sklizeň ovoce v ČR loni vzrostla o osm procent na 149.205 tun

Hradec Králové 21. ledna (ČTK) - Sklizeň ovoce v ČR loni meziročně vzrostla o osm procent na 149.205 tun ze 138.205 tun. V dlouhodobějším porovnání je však výkon českého ovocnářství přes loňský mírný růst výrazně nižší než dříve. Ve srovnání s dobou před deseti lety jsou aktuální sklizně nižší zhruba o pětinu, tehdy se úrody pohybovaly kolem 190.000 tun ročně. Na dnešních Ovocnářských dnech v Hradci Králové to ČTK řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. 

Za slabšími úrodami posledních let stojí časté extrémní výkyvy počasí, zejména mrazy, krupobití a deště. Například v roce 2011 úrodu ovoce zdecimovaly jarní mrazy a sklizeň klesla na historicky nejnižších 101.000 tun. "Dalšími negativními faktory snižování potenciálu českého ovocnářství jsou stárnutí sadů, pokles nových výsadeb či převod části sadů do výnosově nižší ekologické produkce," uvedl Ludvík. Doplnil, že průměr sklizní posledních pěti let činí 144.476 tun. 

Sklizeň jablek, které jsou hlavním ovocným druhem, činila loni 120.602 tun a v porovnání s posledními pěti lety byla průměrná. Před deseti lety se průměry ročních sklizní jablek pohybovaly kolem 160.000 tun. Regionálně byly loni ve sklizni jablek velké rozdíly. Ovocnáři na Moravě loni zaznamenali dobrou úrodu, naopak v Čechách byla kvůli dešťům a krupobití sklizeň nižší. 

Pocítilo to i družstvo Dolany na Náchodsku, které patří k největším pěstitelům jablek v zemi. Dolanským klesla sklizeň jablek z dříve průměrných zhruba 7000 tun na 4700 tun. Hlavním důvodem nižší úrody bylo podle Dolanských deštivé jarní počasí, které způsobilo přemokřenost půdy. "Stromy se dostaly do stresu a červnový a červencový propad malých plodů byl výrazně vyšší než obvykle," uvedl vedoucí dolanských ovocnářů Jiří Fišer. 

Z jiných ovocných druhů se loni dařilo pěstitelům hrušní, jimž sklizeň vzrostla o 29 procent na dosud nejvyšších 7437 tun. Nárůst je dán novými výsadbami hrušní, které jdou nyní do plné plodnosti. "Hrušně jsou jedním z mála pozitivních případů českého ovocnářství, staly se po jablkách druhým nejvýznamnějším druhem ovoce v ČR. Jejich potenciál může jít až k 10.000 tunám ročně," řekl Ludvík. 

Významný nárůst sklizně, o 65 procent na 6536 tun, vykázaly loni slívy a švestky. Šlo u nich o druhou nejvyšší sklizeň od roku 2005. Úroda meruněk loni vzrostla na 3556 tun z předloňských pouhých 904 tun. Loňské nárůsty sklizně u švestek i meruněk byly dány tím, že v roce 2012 byla úroda peckovin kvůli jarním mrazům na Moravě mimořádně nízká. 

Vedle hrušek pokládají čeští ovocnáři za perspektivní právě švestky. U obou těchto druhů jsou sady v České republice nejmladší. Z celkové plochy výsadeb tvoří sady nové a sady na začátku plodnosti shodně 36 procent ploch. Naopak u jabloní do těchto dvou kategorií sadů spadá jen 13 procent ploch. Naopak 57 procent ploch jabloňových sadů je přestárlých v poklesu plodnosti. Výrazně na ústupu je pěstování broskví, angreštu, červeného a bílého rybízu. Například u broskví je přestárlých 62 procent výsadeb, u bílého rybízu to je téměř 100 procent ploch. Z celkové plochy všech sadů je v Česku přestárlých 47 procent. 

Celkem je v ČR asi 17.800 hektarů produkčních ovocných sadů. Z toho 9080 hektarů připadá na jabloně. Roční výkon ovocnářství z produkčních sadů se v průměrném roce odhaduje na asi jednu miliardu korun. Včetně sezonních pracovníků dává ovocnářství práci zhruba 5000 lidí.

Vývoj sklizně ovoce v intenzivních sadech v ČR v letech 2006 až 2013

zdroj: Ovocnářská unie ČR

Zdroj: ČTK

"Zemědělský svaz ČR využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno."