O Svazu
Zemědělský svaz České republiky (dále jen „Svaz“) je založen podle ustanovení § 9a zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Je samostatným právním subjektem.
Právní existence Zemědělského svazu ČR stejně jako všech a zaměstnavatelských a odborových svazů je opřena o úmluvy Mezinárodní organizace práce (ILO) a to především o:
- Úmluvu č. 87 z r. 1948 o svobodě sdružování a ochraně práva organizovat se,
- Úmluvu č. 98 z r. 1949 o právu organizovat se a kolektivně vyjednávat
Mezinárodní organizace práce (ILO*) je specializovaná agentura Organizace spojených národů věnující se rozvoji a propagaci norem pro vnitrostátní právní předpisy na ochranu a zlepšení pracovních podmínek a životních standardů.
Svaz je právnickou osobou, která je dobrovolným, nezávislým, nevládním a nepolitickým sdružením právnických a fyzických osob – zemědělských obchodních společností, zemědělských družstev, odbytových družstev a společností, zemědělců a dalších podnikatelů, jejichž podnikání je především zaměřeno na zemědělství, pěstitelství, chovatelství a služby - které se sdružily na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů v souladu s právními předpisy České republiky.
Svaz je organizací zaměstnavatelů - podnikatelů v zemědělství a vykonává všechny funkce s tím spojené včetně práva účastnit se kolektivního vyjednávání a uzavírat kolektivní smlouvy vyššího stupně. Svaz je právnickou osobou oprávněnou hájit zájmy svých členů jako soutěžitelů .
Předmětem činnosti Svazu je obhajovat a prosazovat zájmy svých členů v oblasti produkce, odbytu a zhodnocování zemědělské produkce, usilovat o rozvoj zemědělství a venkova, pomáhat svým členům v rozvoji jejich podnikatelských aktivit a za tím účelem jim poskytovat služby, poradenský servis a vzdělávání v oblasti hospodářské, ekonomické, podnikatelské, obchodní, právní a sociální.
Název a sídlo Svazu
Název Svazu zní: Zemědělský svaz České republiky
Zkrácený název Svazu zní: Zemědělský svaz ČR nebo ZS ČR
Název Svazu v anglickém jazyce zní: Agricultural Association of the Czech Republic
Sídlo Svazu: 110 00 Praha 1, Hybernská 1613/38
Identifikační číslo: 265 50 521
Z historie
První republika – Zemědělské rady
Za první republiky se zemědělci sdružovali v tzv. zemědělských radách. Existovala Česká zemědělská rada (v Praze), Česká zemědělská rada (v Brně) a Německá zemědělská rada (v Brně).
1942–1945 – Svaz zemědělství a lesnictví
Protektorátní Svaz zemědělství a lesnictví, zřízený na podkladě vládního nařízení č. 294/1942 Sb., o organisaci zemědělství a lesnictví v Čechách a na Moravě, do sebe sloučil Českou zemědělskou radu v Praze, Českou zemědělskou radu v Brně a Německou zemědělskou radu v Brně (Česká zemědělská rada), převzal veškerá jejich práva a majetek, dále proběhlo sloučení (likvidace) i dalších korporací a spolků.
1945–1952 – Jednotný svaz českých zemědělců
Dne 28. května 1945 na schůzi ministerstva zemědělství za přítomnosti členů Národní fronty nařídil ministr zemědělství Július Ďuriš vyhláškou č. 11 (publikované ve stejný den v Úředním listě č. 12/1945) likvidaci Svazu zemědělství a lesnictví a zároveň zřídil výměrem čj. 32867/I-5-1945 přípravný výbor Jednotného svazu českých zemědělců, který pověřil likvidací Svazu zemědělství a lesnictví.
JSČZ byla jednotná oborová zemědělská organizace pro země Českou a Moravskoslezskou v letech 1945–1952, sdružující zemědělce bez ohledu na jejich politickou příslušnost či majetkové postavení.
Po únoru 1948 odebralo Ministerstvo zemědělství svazu jeho odbornou zemědělskou agendu a JSČZ vystupoval v podstatě v roli zemědělského spolku na podporu prováděné kolektivizace venkova.
Dnem 6. prosince 1952 ukončila likvidační komise JSČZ svoji činnost. Ministerstvo zemědělství převzalo veškerý majetek JSČZ, vedle kancelářských a hospodářských budov s pozemky to bylo také množství zemědělských strojů, kancelářského zařízení a služebních vozidel. Musely uvolnit prostor pro stále více vynucované začleňování rolníků do Jednotných zemědělských družstev (JZD).
1968 – založen Svaz družstevních rolníků
Ve dnech 9. – 11. července 1968 probíhalo v Nitře jednání, jehož výsledkem bylo založení právního předchůdce Zemědělského svazu ČR, Svazu družstevních rolníků.
Jednání se zúčastnilo 555 delegátů za JZD a 38 delegátů za jednotlivě hospodařící rolníky. Bylo to v historickém roce 1968, kdy po kolektivizaci a útlumu výroby se začalo dařit, po období minimálních výdělků za pracovní jednotky se postupně dosahuje zlepšení sociálního zrovnoprávnění a společenského uznání. To se projevovalo již od počátku roku 1968, kdy na úrovni mnoha okresů vznikala Okresní zemědělská sdružení jako demokraticky ustavené orgány, které později byly přeměněny na Okresní zemědělské správy. Jednání se zúčastnil a ustavení organizace zemědělců podpořil tehdejší prezident ČSSR generál Ludvík Svoboda.
Během třídenního jednání této konference došlo k ustavení českého Svazu družstevních rolníků jako společensko-zájmové organizace v čele s předsedou Jaroslavem Karhanem z okresu Přerov, místopředsedy Pavlem Čepelákem z okresu Rokycany, Václavem Dobešem z okresu Jičín a Ludmilou Michalcovou z okresu Kutná Hora. Zároveň došlo k ustavení slovenského Svazu družstevních rolníků, do jehož čela byl zvolen Ing. Pavol Jonáš z okresu Senice.
1972 – český a slovenský ústřední výbor Svazu družstevních rolníků
Až v roce 1972 byl ustanoven ústřední výbor Svazu družstevních rolníků na úrovni federace. Předsedou byl zvolen Ing. Pavol Jonáš, který funkci vykonával do roku 1989. Na další období byl zvolen Ing. Emil Dufala, který ji vykonával do konce roku 1992, kdy došlo k rozdělení ČSFR.
1989
Vliv transformace družstev a její politické, společenské a ekonomické důsledky (v r. 1992 vstupovalo do transformace 1187 ZD a začal výrazný pokles).
1990 – vydání zákona o zemědělském družstevnictví
1990 – Rolnický družstevní svaz
Svaz družstevních rolníků se přejmenoval na Rolnický družstevní svaz. Předsedou zvolen Ing. Jan Fencl z Hodonína, který funkci vykonával do srpna 1998 (stal se ministrem zem. a senátorem).
Název Českomoravský rolnický družstevní svaz se používal do jara roku 1990, kdy došlo k transformaci tehdejšího Svazu družstevních rolníků na Rolnický družstevní svaz s tím, že vzhledem k tehdejšímu federálnímu uspořádání vedle Českomoravského rolnického družstevního svazu existoval i Slovenský rolnický družstevní svaz a také celostátní Rolnický družstevní svaz.
1992 – Českomoravský svaz zemědělských družstev
Dne 9. 12. 1992 byl zrušen federální svaz a došlo ke změně názvu českého na Českomoravský svaz zemědělských družstev. Začala transformace zemědělských družstev na soukromé podnikatelské subjekty. Transformace probíhala na základě transformačního zákona 42/91 Sb. Družstva a obchodní společnosti se staly základem agrární struktury.
1996 – změna názvu na Svaz zemědělských družstev a společností
1998 – odzáří roku 1998 převzal funkci předsedy svazu Ing. Miroslav Jirovský a vykonával ji do konference v roce 2011, kdy se novým předsedou svazu stal Ing. Martin Pýcha.
2001 – Zemědělský svaz České republiky
Na konferenci v roce 2001 došlo ke změně právní formy na zaměstnavatelský svaz a ke změně názvu na Zemědělský svaz ČR. Zemědělský svaz ČR byl ustanoven jako nástupnická organizace Svazu družstevních rolníků – největší zaměstnavatelskou organizací na českém venkově.Svaz byl původně sdružením podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se dnem účinnosti tohoto zákona tj. 1. 1. 2014 stal ze zákona organizací zaměstnavatelů.
2011 – současnost
Předsedou ZS ČR byl v roce 2011 zvolen Ing. Martin Pýcha, který tuto funkci vykonává doposud.
ZS ČR je největší organizací zaměstnavatelů v zemědělství a vykonává všechny funkce s tím spojené včetně práva, účastní se kolektivního vyjednávání a uzavírá smlouvy vyššího stupně. ZS ČR každoročně uzavírá kolektivní smlouvu vyššího stupně s odbory, která je následně rozšiřována na všechny zemědělské podniky v ČR. ZS ČR také napomáhá členům svazu řešit bezpečnost a ochranu zdraví při práci, pracovní režimy a další úkoly vyplývající ze zákoníku práce a dalších právních předpisů.
ILO
Deklarace ILO o základních principech a právech v práci, přijatá na 86. Mezinárodní konferenci práce v r. 1998, vyhlásila soubor osmi nejdůležitějších úmluv ze čtyř základních oblastí tzv.: Základní pracovní standardy.
ILO je jedinečná svou tripartitní strukturou. 185 členských států je zastoupeno nejen delegáty svých vlád, ale také delegáty reprezentujících zaměstnavatele a zaměstnance. V roce 1969 získala za svou činnost Nobelovu cenu za mír. ILO má sídlo v Ženevě, Švýcarsku. Česká republika je členem ILO od roku 1993 a zatím ratifikovala 71 úmluv, včetně všech úmluv o lidských právech.
ILO rovněž poskytuje technickou pomoc v oblasti sociální politiky, administrativy a školení pracovní síly; podporuje spolupráci organizací a zemědělský průmysl; sestavuje statistiky práce a provádí výzkum sociálních problémů na úrovni mezinárodní soutěže, nezaměstnanosti a podzaměstnanosti, vztahu práce a průmyslu, technologické změny (včetně automatizace) a pomáhá chránit práva mezinárodních migrantů.
