Mongolové se nebojí si říct o lepší pracovní pozici

Paní Adža Erdenebat pochází z Mongolska a v České republice se již téměř 10 let věnuje oblasti zaměstnávání zahraničních pracovníků, především z Mongolska. Zeptali jsme se jí, jak hodnotí uplatnitelnost Mongolů na českém pracovním trhu, co je k nám přivádí a jak jsou u nás spokojení.

Pavlína Havlová: Co přitahuje občany Mongolska k práci v ČR, konkrétně v zemědělství?

Adža Erdenebat: Hlavním faktorem je ekonomická situace – mzdy v ČR jsou vyšší než v Mongolsku, což umožňuje pracovníkům podporovat rodiny. Dalším důvodem je stabilita zaměstnání a lepší pracovní podmínky. Původně nebyl o práci v zemědělství mezi Mongoly velký zájem, ale přišla jsem s myšlenkou je oslovit, přesvědčit a nabídnout jim zaměstnání blízké jejich tradicím, například v oblasti živočišné výroby.

Jaká jsou očekávání pracovníků z Mongolska?

Očekávají férové jednání, stabilní pracovní podmínky a jasné smluvní ujednání. Klíčovým faktorem je také dostupnost bydlení poblíž pracoviště za přijatelnou cenu.

Jak jim v ČR dokážeme vyjít vstříc?

Důležitá je jasná komunikace, základní zaškolení, možnost ubytování a pomoc s orientací v novém prostředí (například překlady důležitých dokumentů a asistence při administrativě). Zaměstnání by pak mělo být výhodné pro obě strany – tzv. win-win strategie.

Jak dlouho tu zpravidla zůstávají?

Většinou na dobu trvání pracovní smlouvy, což bývá 1–2 roky. V posledních pěti letech si však přibližně 70 % pracovníků prodlužuje pobyt.

Musí projít významnou průpravou, než mohou začít pracovat, nebo už přichází s dostatečnou průpravou?

Záleží na konkrétní pozici. Někteří mají zkušenosti z Mongolska, jiní potřebují zaškolení, zejména pokud jde o práci s technikou a specifika českého zemědělství.

Můj přístup k této problematice je trochu jiný. Studovala jsem sociální práci a mám dlouholeté zkušenosti s prací s lidmi v těžkých životních situacích, například s těmi, kteří skončili na ulici. Proto jsem se rozhodla pomáhat Mongolům od samého začátku, aby se předešlo zbytečným problémům. Umím varovat obě strany, na co si musí dávat pozor a kdy mohou nastat potíže. Je to náročné, ale zatím mám dobré zkušenosti. Jak říká staré přísloví: „Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš.“

Na jakých pozicích se zpravidla uplatňují?

Nejčastěji pracují v manuálních profesích, které mají dlouhodobý charakter (např. ošetřovatel skotu). Sezónní práce na polích jim příliš nevyhovují, vízový proces je zdlouhavý, Mongolsko je daleko, a tudíž se jim krátkodobé zaměstnání nevyplatí. Lepší zkušenosti mají s prací na farmách, tj. s chovem skotu a prasat, nebo v rostlinné výrobě.

Jak velký problém je jazyková bariéra?

Ze začátku je jazyková bariéra komplikací, hlavně u administrativy a bezpečnostních školení. V praxi se však pracovníci rychle naučí základní fráze. Zejména ženy se obvykle během dvou let naučí česky natolik, že se obejdou bez tlumočníka.

Liší se praxe v zemědělství v Mongolsku od té v ČR?

V Mongolsku je zemědělství více tradiční a zaměřené na pastevectví. Technologie a mechanizace v ČR jsou na mnohem vyšší úrovni, což vyžaduje určitou adaptaci.

Po určité době se však může objevit psychická únava („fall down“) z kulturního šoku nebo odloučení od rodiny. V této fázi je důležité pomáhat oběma stranám lépe se dorozumět. Mám absolvovaný mediátorský výcvik, takže dokážu pomoci i v takových situacích.

Jaká je zpětná vazba od podniků a pracovníků?

Firmy oceňují pracovitost Mongolů, jejich spolehlivost a ochotu učit se. Mongolové si cení vyšší mzdy a pracovní stabilitu, ale někdy mají potíže s integrací kvůli jazykové bariéře a kulturním rozdílům.

Pro vedoucí pracovníky a předáky to také není jednoduché, ale vždy se mají na koho obrátit, pokud potřebují pomoc s komunikací.

Na co si u nás nejhůře zvykají, co by chtěli jinak/lépe?

Největším problémem je odloučení od rodiny, jazyková bariéra a jiný způsob řízení práce. Pomohla by lepší podpora při začleňování, například dostupnější jazykové kurzy.

Dobrým řešením je domluvit na začátku motivační dohodu a dát pracovníkům možnost po delší době vycestovat domů. Každý přichází s plánem na dva roky, ale adaptace je individuální.

Jak složitý je administrativní proces přijetí Mongolce k práci v ČR?

Proces není sice tak složitý, ale je poměrně zdlouhavý – zahrnuje vízovou agendu, pracovní povolení a zdravotní pojištění. Některé firmy spolupracují s profesionálními agenturami, které celý proces usnadňují.

V čem spatřujete přínos spolupráce mezi Mongolskem a ČR Vy osobně?

Spolupráce je výhodná pro obě strany – ČR získává spolehlivé pracovníky v odvětví, kde je nedostatek lidí, a Mongolové mají šanci zlepšit svoji ekonomickou situaci. Dlouhodobě to může vést i k hlubším obchodním vztahům mezi oběma zeměmi.

Co když jsou lidé už se stávající prací nespokojení, nebo ji prostě chtějí změnit – posunout se jinam, na jinou pozici, do jiného podniku. Mohou se na Vás obrátit i tak?

Troufám si říci, že co do uplatnění se na českém trhu práce jsou Mongolové daleko flexibilnější než pracovníci z jiných cizích zemí. Mongolové se nebrání změně, touží po tom rozvíjet se i v jiné práci a nebojí se konkurence, resp. chtějí být konkurenceschopní a motivuje je i to, že chtějí obstát v českých podmínkách.

Ze zkušenosti mohu říct, po čase opravdu nechtějí zůstávat na stejné pozici. Jakmile se svou práci naučí a mají pocit, že už nemají, co by se učili nového, přichází za mnou s tím, že by chtěli jinou práci nebo jinou pracovní pozici, a já jim v tomhle ráda vycházím vstříc. Vždycky jim dokážu sehnat jiné pracovní uplatnění, aby byli spokojení.

Chápu, že to je přirozený vývoj – nikdo nechce jenom stát na jednom místě a přešlapovat. Tedy aspoň v případě pracovníků z Mongolska tomu tak je a pro tuto jejich motivaci jsou podle mne pro české zaměstnavatele i zajímaví.

***

Paní Adža Erdenebat se narodila v roce 1983 v Mongolsku. Do České republiky přišla v roce 2008 a úspěšně zde absolvovala magisterské studium v oboru sociální práce. Již téměř 10 let se věnuje oblasti zaměstnávání zahraničních pracovníků, především z Mongolska. Hovoří plynně česky a mongolsky, domluví se také anglicky a rusky. Je vdaná a má dvě děti. Ve volném čase ráda běhá a objevuje nová místa jak v České republice, tak v zahraničí.

***

Personální agentura ZS ČR AgroJobs navázala s paní Adžou Erdenebat úspěšnou spolupráci v roce 2024 a již jsme společně dodali přes 10 pracovníků do zemědělských podniků (ošetřovatele hospodářských zvířat a dojiče/dojičky). Další desítky jsou v procesu žádostí o zaměstnaneckou kartu v programu Kvalifikovaný zaměstnanec. Pokud máte zájem o pracovníky z Mongolska, neváhejte oslovit Ing. Lenku Šímovou na simova@pracevzemedelstvi.cz.

 ***

Text: Pavlína Havlová