Sotva dozněly protesty, už tu máme důkaz: „neškodné“ dovozy likvidují české cukrovary

Politici nás ujišťují, že dohoda o volném obchodu se zeměmi Mercosur není důvod k panice. Prý obsahuje kvóty, takže bezcelní dovozy budou představovat jen zlomek trhu – pouhé jednotky procent. Jenže, každý, kdo sleduje situaci na trhu zemědělských komodit, ví, že i malé množství může významně ovlivnit cenu. Příkladem z poslední doby může být situace na trhu s cukrem. Podívejme se, co se stalo s cenami cukrové řepy po „neškodných“ dovozech cukru z Ukrajiny.

Z důvodu ruské invaze na Ukrajinu byla v roce 2022 zavedena obchodně-liberalizační opatření (ATM), která nahrazují pravidla dohody o připojení a umožňují bezcelní dovoz mj. i cukru z Ukrajiny do EU. Zatímco předtím byla kvóta na dovoz cukru 20,7 tis. t cukru, po jejím zrušení dovozy cukru do EU z Ukrajiny vzrostly na 297 tis. tun. K tomu, ale zůstaly zachovány i dovozy z dalších zemí.

Roční produkce cukru v EU se pohybuje okolo 16 mil. tun a k tomu ročně dováží okolo 2 mil. tun. I když EU dováží relativně málo – okolo 12 % své produkce cukru – praxe potvrdila, že i malý objem dovozů znamená pro ceny výrobců nežádoucí signál a jejich ceny jsou tlačeny dolů. Dovozy z Ukrajiny v roce 2023 vzrostly cca na 2 – 3 % celkové spotřeby cukru v EU. To může vypadat jako málo. A přesně takovými čísly politici zemědělce uklidňují.

Co tyto dovozy ale udělaly s cenou cukru?  

Pro srovnání: V roce 2022 cena bílého cukru přesahovala po přepočtu 15 Kč/kg. V r. 2025 tyto ceny poklesly cca na 10 Kč/kg tj. o cca 34 %. Producenti cukru/cukrovary hlásí, že se jim v důsledku konkurenčního tlaku dovozů snižují zisky o oznamují uzavírání některých cukrovarů, a to v ČR, SRN i ve Francii. Nabízí zemědělcům nízké výkupní ceny a ti logicky nechtějí pěstovat cukrovku se ztrátou, proto se pěstební plocha cukrovky sníží. Je zřejmé, že dovozy v jednotkách procent dokáží v EU podtrhnout cenu domácích producentů.

A přesně tohle hrozí i dalším odvětvím. Když se otevřou dovozy z Mercosuru, přijdou další levné a nekontrolované komodity – hovězí maso, drůbeží maso, cukr. Stejný scénář, stejný výsledek: zdevastované ceny, zavírání farem, destrukce místní produkce. A pokud se někdo ptá, proč na protestech 27. února zaznívalo tak důrazné „Ne Mercosuru!,“ tady je odpověď.

Cukrovary pod tlakem: Jak malý dovoz dokáže zničit trh

Příklad cukru je varováním pro celý agrární sektor. Ukrajina do Evropské unie dodala v roce 2023 jednotky procent celkové spotřeby cukru. To může vypadat jako drobnost. Ale trh s komoditami nefunguje tak, že by „malý podíl“ znamenal „malý dopad“. Navíc nesmíme zapomínat, že naše mají vyšší výrobní náklady. Například platí emisní povolenky, jimiž cukr z dovozu (největším vývozcem cukru je tradičně Brazílie, následuje Thajsko a Indie) zatížen není. A to nemluvím o cenách energií, plynu a dalších výrobních nákladech.

Dovozy cukru samozřejmě rostly i do Česka. V loňském roce se ho k nám dovezlo téměř 28 tisíc tun, což je více než čtyřikrát více než v roce 2022. Výsledkem je, že rakouská společnost Agrana, která u nás vlastní dva cukrovary, oznámila významné snížení produkce. Zároveň zcela přestala uzavírat smlouvy s pěstiteli cukrovky pro cukrovar v Hrušovanech nad Jevišovkou, což reálně znamená, že tento cukrovar letos žádnou cukrovku zpracovávat nebude. Jednoduše přeloženo, tento cukrovar v podstatě končí. Pro významnou část dosavadních dodavatelů/pěstitelů cukrovky to znamená konec s jejím pěstováním. Speciální stroje jsou jim k ničemu, musí narychlo změnit osevní postupy, nakoupit jiná osiva (pokud budou na trhu), přípravky na ochranu rostlin atd.

Otevírání trhů pro další dovozy na straně jedné a zatížení produkce regulacemi v EU vede k tomu, že cukr vyráběný v Evropě za přísných regulací je vytlačován produkty s většími negativními dopady na životní prostředí a vyšší uhlíkovou stopou. Tady vidíme reálný dopad volného trhu bez férových podmínek. A je to jen začátek.

Co nás čeká s Mercosurem?

Dohoda mezi Evropskou unií a státy Mercosuru (Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay) usnadní dovoz hovězího masa, drůbeže, cukru a dalších komodit. Politici nás uklidňují: bezcelní kvóty zvyšující objemy dovozů nejsou tak vysoké. Jenže teď už víme, že takto to nefunguje. Připomeňme si, že bezcelní dovoz cukru z Ukrajiny měl být jen „okrajovým jevem.“ Výsledek? Zhroucené ceny nepokrývající výrobní náklady, pokles ploch pěstované cukrovky a zavírání cukrovarů. Podobný efekt se už projevil u ukrajinské pšenice, která podtrhla ceny na celém evropském trhu v minulých dvou letech. Země Mercosuru používají pesticidy a růstové hormony, které jsou v EU zakázané – ale jejich produkty budou na pulty supermarketů přicházet za dumpingové ceny. Až se tedy budou čeští politici znovu ptát, proč zemědělci protestovali, odpověď je jasná: Nechceme být další obětí neférové globalizace.

Co je potřeba udělat?

Zemědělský svaz ČR proto vyzývá vládu i evropské instituce k okamžitému zavedení ochranných opatření: Odmítnout obchodní dohodu s Mercosurem v její stávající podobě a zavést účinné pojistky. Přestat s bezcelním dovozem komodit, které ničí ceny našich zemědělců. Rušit přehnané regulace a byrokracii v zemědělství a potravinářství, např. zrušit emisní povolenky, nefinanční reporting a další nadbytečné požadavky.  Posílit kontrolu kvality dovážených potravin – evropský spotřebitel si zaslouží stejný standard u dováženého zboží, jaký se vyžaduje od našich farmářů. Podpořit zemědělce a místní zpracovatelský průmysl a zajistit, aby se produkce s vysokou přidanou hodnotou realizovala u nás, ne v třetích zemích.

Teď jde o vše

U cukru už je pozdě. Cukrovar v Hrušovanech s největší pravděpodobností zavře, pěstování cukrové řepy v ČR se propadne. Pokud ale budeme nečinně přihlížet dál, stejný osud čeká i další sektory – od chovu skotu po drůbežáře. Proto musíme říct jasné Ne neférovým dohodám!