Výkyvy počasí mohou snížit letošní úrodu. Zemědělci upozorňují na klimatické změny

2.3.2018

Praha/ČR - Holomorazy a výkyvy teplot, které přináší letošní zima, mohou způsobit problémy plodinám zaseté na podzim (tzv. ozimy). Zemědělský svaz ČR upozorňuje, že nepříznivé klimatické jevy budou mít stále větší vliv na zemědělství a také na vývoj cen agrárních komodit. Zatímco předloňský rok byl z pohledu hlavních polních plodin pěstovaných v Česku poměrně úrodný, loňský už byl slabší.

„Teploty v těchto dnech klesají k mínus dvaceti stupňům a pole nejsou pokryta sněhem, což není vhodné počasí pro ozimy jako je pšenice, ječmen a řepa,“ poukazuje předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha a dodává, že zemědělství je specifické odvětví spjaté s přírodou, proto se zde dosahuje nižší míry výnosnosti kapitálu než například v průmyslu.

Ředitel Výzkumného ústavu Evropské unie pro potraviny (IFPRI) Joachim von Braun v roce 2007 na konferenci v Pekingu uvedl, že vlivem klimatu se dá očekávat v roce 2020 pokles produkce v zemědělství rozvojových zemí o 20 %, zatímco u rozvinutých zemí asi o 6 %.

Zemědělský svaz upozorňuje, že musíme počítat s tím, že nepříznivé klimatické jevy a jejich dopady, například zvýšení četnosti extrémních srážek, střídání období extrémního sucha s povodněmi a záplavami, střídání teplých zim s holomrazy, změny biodiversity  budou mít vliv na zemědělství, vývoj cen agrárních komodit, potažmo i na udržování soběstačnosti v potravinách ve světě i u nás. Škody, které způsobilo sucho za posledních 30 let v zemích Evropské unie, přesahují 100 miliard eur. Proto se zemědělci snaží kromě zabraňování úbytku půdy také o udržení vody krajině.

Klimatické změny stále více ovlivňují zemědělskou produkci

Zemědělství nesedí velké výkyvy klimatu jako je například střídání sucha se záplavami a povodněmi. Problémy způsobují také příliš teplé a suché zimy, protože dostatečně nevymrznou plevele, dochází k přemnožení škůdců, chorob a také škodné zvěře a to hlavně divokých prasat. Po teplých zimách nastává populační exploze divočáků a ti ročně napáchají škody zemědělství v řádu několika miliard korun. Když je v zimě málo sněhu i málo srážek, hrozí deficit vody i z tajícího sněhu a to včetně z tajícího sněhu na horách. Tím jsou ohrožovány i zásoby spodní vody.

                „Každá mince má dvě strany. Na jedné straně tedy hovoříme o výkyvech počasí, které je nezávislé na lidské vůli, a do budoucna bude ovlivňovat zemědělskou produkci. Na druhé straně máme vědeckotechnický pokrok, který dosáhl tak daleko, že se v rostlinné výrobě používají výkonnější a odolnější odrůdy, které tyto objektivně existující výkyvy do určité míry eliminují,“ vysvětluje Martin Pýcha a dodává, že Zemědělský svaz vloni založil Českou technologickou platformu pro zemědělství, jejímž cílem je přenášet nové poznatky a inovace z vědeckých pracovišť do praxe.

                Změny klimatu se staly jednou z hlavních politických a ekonomických otázek 21. století. Systém probíhajících závažných změn ale zatím není úplně poznaný a předvídatelný. „Je však zřejmé, že zemědělství, vodní režim a lesnictví jsou velmi ovlivněny,“ říká Martin Pýcha.

Níže je porovnání výnosů dle ČSÚ v r. 2017 s průměrem výnosů z let 2012 až 2016. Uvádí se, že nejvyšší snížení výnosů z důvodu sucha se z dlouhodobého hlediska vyskytuje v Jihomoravském kraji. Jako příklad největšího snížení se uvádí Znojemsko; na polích, kde se dříve sklízelo 5-7 tun/ha, se vloni sklidilo okolo 2 tun/ha. Je zřejmé, že ne u všech druhů obilovin se výnosy snížily.

Výnosy u zemědělských plodin v ČR za období let 2012 až 2017 (t/ha)

Zdroj: ČSÚ. ČSÚ specifikuje celorepublikové výnosy pouze dle krajů. Okresy se neuvádějí.

          Eva Fruhwirtová